Když stavíme nějaké elektronické přístroje, potřebujeme je něčím napájet. Samozřejmě je můžeme napájet bateriemi nebo stabilizovaným laboratorním zdrojem. Druhý případ se hodí jen do elektrolabu, ale ne na běžné použití. Pro to si musíme postavit nějaký zdroj napětí.
Abychom z tohoto zdroje dostali nějaké stabilní napětí, je vhodné použít stabilizátor.
Baterie (myslím tím monočlánky, ale i např. 9V baterii) lze zapojit třemi způsoby. Sériově, paralelně a v kombinaci sério-paralelně. V různých zapojeních se liší i výsledné napětí a kapacita takto zapojených monočlánků.
V následujícím textu vysvětlím jednotlivé rozdíly a také jak se různá zapojení projevují na výsledných hodnotách napětí a kapacity.
A máme tu další část seriálu. V minulé části jsem popsal úplný základ pro elektrotechnickou praxi - Ohmův zákon, Kirchhoffovy zákony a co vlastně s tím. Dnes se podíváme na první užitečnou elektrotechnickou součástku - na rezistor.
Rezistor – je základní elektronická součástka, která je hojně využívaná ve všech elektronických obvodech. Rezistoru se často chybně říká odpor.
Před nějakou dobou jsem zde měl článek o značení kondenzátorů Tesla. To se hodí, pokud nakupujete starší součástky, nebo opravujete starší elektroniku, kde jsou tyto kondenzátory na DPS (desce plošných spojů).
V současnosti vyráběné keramické kondenzátory se značí trochu jinak…
Když vyhazujete starý počítač, může se hodit k dalšímu použití jeho napájecí zdroj (obvykle to bývá typ ATX). Obvykle bývá dost výkonný a tak má širokou škálu použití. Tedy hlavně pro lidi, co si hrají s elektronikou, jako já.
Ze zdroje vede svazek vodičů různých barev, a tak v tomto článku rozklíčuji, jaké to jsou a k čemu mohou sloužit.
Všechny začátky bývají těžké. Toto staré přísloví platí i pro začátky v elektronice. Aby noví zájemci o elektoniku věděli, jak a čím začít, a jak a co funguje, připravil jsem tento seriál, kde se postupně vše dozvíte.
Seriál bude o pátečních večerech přibližně jednou za čtrnáct dnů. Chce to vytrvat a sami uvidíte, že ta první věta brzo přestane platit.
Z běžně dostupných šuplíkových součástek si můžeme snadno vyrobit nouzovou power banku. Tedy nouzový zdroj energie např. pro nabití mobilu apod.
Nouzová situace může nastat při plošném a dlouhodobém výpadku elektrické energie, což se může snadno stát, buď vlivem technické závady, sabotáže nebo přetížení sítě…
Každý radioamatér by jej měl dodržovat a řídit se jím.
Řeč je o tzv HAM spiritu.
HAM spirit je soubor nepsaných norem a pravidel chování radioamatérů mezi sebou i vůči okolí. Jeho první verzi formuloval Paul M. Segal (W9EEA) v roce 1928.
Elektrotechnické schématické značky jsou smluvené grafické symboly znázorňující elektronické součástky v elektrotechnických schématech.
Po celém světě se používá shodná sada značek, jen v některých případech se mohou některé značky v různých zemích odlišovat. Např. rezistor má jinou schematickou značku v Evropě a v USA.
Čas od času se stane, že vypadne elektřina a náš dům/byt se ponoří do tmy. Pravda, ve městech je to méně časté než na venkově, ale díky green dealu budou blackouty častějším jevem celoplošně. Jak si tedy nerozbít hubu při cestě do sklepa nebo v noci na wc? Řešením je nouzové bezpečnostní světýlko, buď si můžeme koupit už něco hotového nebo jako správný kutil si něco vyrobit sami…
Minule jsem tu publikoval článek o venkovních počítačových konektorech. Tedy takových, které můžete vidět na krabici počítače nebo notebooku apod..
Teď se podíváme na konektory, které můžete nalézt uvnitř počítače na jeho základní desce.